Založit novou webovou stránku nebo e-shopChci nový web

O nás

Kdy jsme vlastně začali žít s morčáky?
Celý příběh začal, když nám umřela naše šarpejka Sára. To bylo 18. května 2006. Sice jsme měli ještě andulky (Oskara a Adama), ale chyběl nám měkký kožíšek, něco, co se dá pořádně pochovat, s čím se může člověk pomazlit...
Proto se rozhodlo. Mamčina známá zrovna měla malé morčíky. Hladké, bez PP, ale to mi bylo jedno, hlavně, když budu mít nového kámoše. Všechno se dohodlo a na začátku prázdnin se přivezl Kuba. Když si to proberu v hlavě, musím se smát. Pořídili jsme si morče, které nemělo ani pořádnou klec, nic jsme o tom nevěděli... Ovšem jedna věc nám byla jistá... Kubíkovi bude určitě smutno, takže druhý den k nám přicestoval i jeho bráška Honzík.
Bohužel, právě nedostatek zkušeností nás o Kubíka připravil. V prosince 2006 umřel. Měl přerostlé zuby, nemohl žrát. :( Od té doby morčata pravidelně dostávají tvrdý chléb.
Od této události byl Honza smutný. Stýskalo se mu. Abychom mu udělali radost, koupili jsme ze zverimexu Vojtu. Ihned se skámošili.
Ale... v květnu roku 2007 se narodil Mates. Narodil se v Domu dětí a mládeže, kam jsem 1 rok chodila do chovatelského kroužku. Původně měl Mates u nás bydlet jen přes prázdniny. Pochopitelně se u nás rozeťák zabydlel na trvalo. :o) 
Pak se postupně dováželi noví a noví tedíci a crestedi. Začalo se jezdit na výstavy a vznikla CHS.
 
Proč US-Teddy a Anglický crested?
Před pár lety jsem se s taťkou byla podívat na výstavě v Rychnově. Tehdy jako ještě absolutní laik, co se morčat týče. Prohlíželi jsme si morčáky a najednou se nám zalíbila dvě plemena. US-Teddy a Rex. Vzhledem k tomu, že u těchto dvou je rozdíl pouze genetický, vybírali jsme déle... Ale pak se nám podařilo najít chovatele tedíků a bylo rozhodnuto. Od Dobiášovských jsme si postupně přiváželi již zmíněná morčátka. :)
A crestedi? To je jednoduchý příběh. Jednou jsem brouzdala po internetu a na stránce paní chovatelky Denisy Vítkové jsem v sekci prodej našla úžasného tvorečka. Warinku. Hned se mi zalíbila a už se mi v hlavě rodil plán, jak ji získat. Což o to, s mamkou nebyl problém, mimčo se jí líbilo, ale taťka... Jen tak jsem mu ji ukázala a asi pochopil, že nemá cenu ji zakazovat, protože bych do něj ,,hučela" tak dlouho, že by se stejně musela pořídit. :) Pak už nebyl problém kontaktovat paní Vítkovou, zamluvit Warču a čekat, než mi ji doveze na výstavu. Od té doby mi crestedi absolutně učarovali.
Obě tato plemena mají něco do sebe, každé je něčím výjimečné, právě proto jsem se je rozhodla chovat . ;o)
 
.
.
.
 
 
 
Postupem doby k nám přibyl kanárek Filip a kočička Viki.
 
 
A my?
Náš domek obývají nejenom zvířata, ale překvapivě i lidi. Rodiče a já, někdy o víkendech je to i moje sestřička s manželem a jejich děťátkem; fenkou maďarského ohaře Gezinky.
Studuju 3. rokem střední školu a starám se o moje zvířata. Což tvoří většinu mých zájmů. Čím více zvířat kolem sebe mám, tím jsem spokojenější. :)
TOPlist